Výchovné poradenství

Prioritou výchovného poradenství na naší škole je vytvořit dobré klima, atmosféru bezpečí, péče a respektu. Do těchto tří slov se vejde to základní, co sledujeme – aby se všichni, kdo do školy chodí a na škole působí, v jejích prostorách cítili bezpeční, aby věděli, že se mohou s důvěrou obrátit na pomoc nejen na výchovného poradce a metodika prevence, ale i na vedení školy, své třídní učitele i učitelský sbor, a to podle své osobní volby a důvěry, kterou
vůči konkrétním subjektům na škole cítí.

Zároveň se snažíme, aby se všechny vztahy na škole odvíjely od vzájemného respektu a úcty – to bývá někdy problém, protože sem žáci přicházejí už s pocitem méněcennosti. Na základní škole mnozí z nich nepatřili k těm nejlepším, často to jediné, čím na sebe uměli upozornit, byly kázeňské přestupky. A protože to fungovalo, tento postup si osvojili. U nás na škole se snažíme o navrácení důvěry v autoritu dospělého, resp. učitele, a o znovuvybudování sebeúcty a zdravého sebepojetí.

Třetím důležitým tématem, kterým se výchovné poradenství na škole zabývá, je výchova žáků ve vztahu ke globálnímu světu, k tomu, aby uměli pracovat se svými xenofobními postoji, s rasistickými předsudky, se zjednodušenými pravdami a rychlými populistickými řešeními, která je lákají, protože jsou přirozeně spravedliví, a věci, které jsou kolem nich v nepořádku, chtějí řešit. Učíme je, že na problém je třeba dívat se z různých úhlů pohledu, že hledání řešení může být velmi dlouhé, že je třeba znát víc informací, obrnit se trpělivostí, že často známe řešení špatné a ještě horší a že je naprosto legitimní řešení neznat.

V přístupu k žákům klademe důraz na objevování „perliček na dně“, toho cenného, co v nich je a co v běžném systému školství není ceněno. Učíme je, že s úctou se musí začít u sebe, že si mají za co sami sebe vážit, vedeme je k tomu, že jsou dobří takoví, jací jsou, že jejich kvalita se neodvíjí od výše IQ, ale od jejich laskavého a otevřeného vztahu k sobě samým i ostatním.

Dalším důležitým tématem je komunikace a řešení konfliktu. Žáci se během svého působení na škole dozvídají, že konflikt není problém – naopak je to šance něco změnit, posunout se, navíc je každodenně v naších životech přítomen minimálně formou nějakého vnitřního konfliktu. To, co je třeba se naučit, je konflikt dobře řešit, v jeho neřešení nebo naopak v agresi bývá právě problém. Žáci se učí, jak důležitá je otevřená komunikace, stejně jako pracovat s konfliktem včas a nenechat zajít věci příliš daleko. Úkolem poradenství je vytvořit takovou atmosféru důvěru, aby pro žáky nebylo těžké zajít za tím, komu důvěřují, a s problémem se mu svěřit.

Součástí poradenské činnosti na škole je i řešení školního neprospěchu a kázeňských problémů. Snažíme se postupovat nikoli především represivně, i když i to je někdy nutné – pak ale je třeba používat kázeňská opatření v hierarchii, uvážlivě, pro žáky jasně a srozumitelně, aby nevznikaly pochybnosti o jejich uplatnění. Daleko víc se ale snažíme pracovat tak, že společně se žákem, případně zákonnými zástupci, hledáme řešení – nejsme v pozici trestající autority, ale poradce, vyjednavače, někoho, kdo nabízí možnosti řešení a kdo umí a chce naslouchat. K tomu slouží především práce při konzultačních hodinách, ale i mimo ně.

Aby se u žáků rozvíjel smysl pro solidaritu a rostla jejich emoční inteligence, zapojujeme se každoročně do celé řady charitativních akcí, od charitativních sbírek v ulicích (Květinový den, Srdíčkový den, Šance, Píšťalka, Pozvedněte slabé) až po benefiční akce (prodejní výstava v rámci mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, akce pro postižené děti v liberecké knihovně Jak motýl, benefiční běh na získání kompenzačních pomůcek pro neslyšící pro libereckou knihovnu). Žáci se tak učí soucítit s těmi, kteří jsou na tom z různých důvodů hůř než oni, učí se nebýt lhostejní a zmírňuje se i jejich pocit bezmoci, kdy jsou přesvědčeni, že s „bídou tohoto světa“ nemohou ze své pozice nic udělat. Učí se vlastně velmi nenápadně být občansky angažovaní, nesobečtí a aktivní.

Jak už bylo uvedeno, pořádají se zahajovací pobyty pro první ročníky maturitních ročníků, a to vždy hned v prvních dnech školy – v září. Tyto pobyty slouží nejen k tomu, aby se žáci poznali mezi sebou a se svými třídními učiteli, preventistou a výchovným poradcem, ale jsou zároveň významným prostředkem prevence sociálně patologických jevů. Program pobytu je uspořádán tak, aby se probrala některá důležitá témata (postižení  mezi námi, závislosti, sexuální výchova a prevence, domácí násilí), ale aby se zároveň dala třída diagnostikovat v rámci různých týmových her a aktivit.

Spolupracujeme i s dalšími subjekty, např. s pedagogicko-psychologickou poradnou, se středisky výchovné péče, se speciálně pedagogickým centrem (při zajišťování pomoci žákům se speciálními vzdělávacími potřebami), se sociálními pracovnicemi a kurátory, s Policií ČR. Výchovný poradce představuje i metodickou a psychickou podporu třídním učitelům v rámci práce se třídou, věnuje se i kariérovému poradenství.